Myšlenkově neobyčejně pozoruhodný román současného britského autora je dějově rozfázován do tří historických údobí, kdy se civilizace a její humanistické hodnoty ocitly zvlášť v ohrožení: v pátém století, kdy se římská říše rozpadala pod nájezdy barbarů; ve čtrnáctém století, kdy Evropu vylidňovala morová epidemie; v první polovině dvacátého století, kdy nacisté rozpoutali druhou světovou válku. Všechny tři příběhy se odehrávají v jihofrancouzské Provenci a spojuje je základní filozofické téma, vyjádřené už v titulním spise Ciceronově, který prochází rukama ústředních hrdinů. Galský aristokrat a politik Manlius Hippomanes v pátém století, básník Olivier de Noyen ve století čtrnáctém a Julien Barneuve, historik, za nacistické okupace jsou muži morálních zásad, kteří v dané situaci stanou před nutností kompromisů a volby nejmenšího z možných zel. Jejich rozhodování – ovlivněné vždy i osudovou láskou k pozoruhodné ženě – jako by zosobňovalo po staletí věčně stejné dilema člověka, toužícího po životě v ctnosti, pravdě a spravedlnosti.